Sport - Aktuálně.cz

NHL a její hráčské odbory tentokrát do války o peníze a další náležitosti nešly. Přestože jejich současný pakt platí až do září 2026, prodloužení vyjednaly už letos v létě. Nový kontrakt začne platit od příští sezony a potrvá čtyři roky.

Jaký rozdíl oproti ligám, kde si kluby NHL piplají své talenty, tedy AHL a ECHL. Obě farmářské soutěže se v říjnu rozjely bez jakékoliv kolektivní smlouvy - ta poslední vypršela v létě.

Zatímco u první ze jmenovaných lig jsou probíhající jednání blízko zdárnému konci, v případě ECHL váznou. Hrozí hráčská stávka a přerušení sezony.

To by byla komplikace i pro kluby NHL, neboť všechny s výjimkou Columbusu a Utahu mají v ECHL farmu.

Třeba Anaheim si tam piplá brankáře Tomáše Suchánka, hrdinu stříbrných Čechů z juniorského MS 2023, kterého předtím na téměř rok a půl vyřadilo zranění kolene a následné operace.

Ačkoliv ECHL je v hierarchii až za AHL, prošly jí desítky hokejistů současné NHL včetně českého gólmana Dana Vladaře nebo hvězdného útočníka Cartera Verhaegheho.

Důležité je ovšem připomenout, že perspektivní muži s kontraktem v nejlepší lize světa jsou pro běžný klub ECHL jen doplňkem, oživením. Drtivou většinu mužstva tvoří hráči s mnohem skromnější smlouvou.

Právě o ty teď odborová organizace PHPA, která zaštiťuje přes 1500 hokejistů AHL a ECHL, hraje.

Jde o sportovce, pro něž by leckdy byla výhrou i dolní gáže mnohdy zatracované dvoucestné smlouvy v NHL.

Pro nastínění, jaké v nižších patrech severoamerického hokeje panují platové poměry, může posloužit smlouva zmíněného Suchánka.

Díky nováčkovské, tedy automaticky dvoucestné smlouvě s Anaheimem má český brankář každoročně jistý podpisový bonus 95 tisíc amerických dolarů. Na farmě mu pak náleží základní plat 83 tisíc, v NHL 775 tisíc - a dalších 80 si může přivydělat výkonnostními bonusy.

Ve stávající sezoně tak inkasuje minimálně 178 tisíc dolarů hrubého. Pro stálé hráče AHL, kteří se většinou musejí spokojit s pětimístnou částkou, je to nadprůměrný výdělek. Pro ty z ECHL přímo snový.

"Mnoho hráčů si musí najít druhou práci mimo hokej, aby vůbec vyžili," stojí mimo jiné v otevřeném dopise, který hokejisté ECHL adresovali fanouškům. 

Suchánkovi spoluhráči v Tulse zpravidla pobírají jen stovky dolarů týdně. A protože jim peníze přicházejí pouze během sezony, mohou být rádi, když se ročně dostanou na 20 tisíc dolarů (necelých 420 tisíc korun) před zdaněním, což zhruba odpovídá druhé nejvyšší soutěži v Česku. Platový medián ve Spojených státech je přitom asi třikrát vyšší.

Předmětem současných sporů s ligou je i náročný rozpis, v němž nejsou výjimkou tři zápasy během tří dnů. V kombinaci s dlouhými cestami autobusem je to přímo pekelná zátěž. Snad i proto si ECHL u mnohých vysloužila označení "hrob hokeje".

Zřejmě nejvíc ale hráče drásá pokulhávající finanční ohodnocení. Zajištěné bydlení od klubů a denní stravné 53 dolarů během venkovních tripů jsou jen slabou náplastí. 

"Mnozí z nás vydělávají v této lize méně než minimální mzdu (v USA asi 15 tisíc dolarů při plném úvazku - pozn. red.). Hráč ECHL si v zápase v průměru vydělá jen něco málo přes polovinu toho, co rozhodčí," píše se dále ve zmíněném dopise. "I když ceny vstupenek rostou a stejně tak příjmy z prodeje suvenýrů, jídla a nápojů, hráči jako celek z toho nedostávají žádný podíl." 

"Nežádáme nic extravagantního. Žádáme férovost: řádný odpočinek, který respektuje fyzickou náročnost hry a nás jako profesionály, jednání v dobré víře a mzdu, z níž se dá vyžít," vyzvali hokejisté.

Když v lednu letošního roku "generační talent českého fotbalu" přestupoval za 5,8 milionu liber (zhruba 176 milionů korun) milionů z pražské Slavie do anglického Norwiche, mnozí si už tehdy klepali na čelo.

Panovaly vážné obavy, zda bude pro šikovného křídelníka tím pravým právě fyzicky nesmírně náročná soutěž: anglická Championship.

A skutečně. Juráskovo angažmá v hrabství Norfolk zatím připomíná jeden velký omyl, fanouškům The Canaries dochází trpělivost a pomyslná cenovka na zádech českého fotbalisty začíná pořádně těžknout.

V úterním duelu Norwiche proti Oxfordu nasadil trenér domácích Philippe Clement šikovného leváka do hry v 75. minutě. Ve druhé minutě nastaveného času ho ale zase stáhl ze hřiště.

"Tohle je brutální," komentoval potupu oblíbený Second Tier podcast.

Dvaadvacetiletý Jurásek byl ze zvláštního tahu francouzského trenéra očividně rozhozený a se zklamaným výrazem ve tváři si přímo u lajny vyslechl jeho vysvětlení. S tím pak Clement přišel i mezi novináře.

"Šlo o taktické střídání. Matěj byl minulý týden nemocný, s mužstvem trénoval dva dny. Ukázal za tu dobu dost pozitivního. Je to moje chyba, že jsem rozhodl využít ho tak brzy," omlouval se kouč, který byl v létě v zákulisí chvíli spojován s případným angažmá v pražské Spartě.

"Musíme ho dostat zpátky do formy, budeme na tom pracovat. Jeho výkon neodpovídal tomu, co jsme v zápase potřebovali," dodal Clement.

Norwich po Juráskově odchodu paradoxně dostal vyrovnávací gól na 1:1 a v tabulce Championship se krčí s pouhými 10 body na předposlední 23. pozici.

V diskusích na sociálních sítích fanoušci většinou zvláštní Clementův tah s nasazením a brzkým stažením Juráska ze hry ospravedlňovali. Herní nasazení českého hráče často označovali za nedostatečné.

Přisadil si i bývalý reportér BBC a novinář na volné noze Mike Liggins, který o Norwich City FC referuje dlouhá léta.

"Další žalostný výkon. Sestup je čím dál pravděpodobnější a upřímně řečeno si ho zasloužíme. Juráskův štěk byl tím nejtrapnějším, co jsem za 35 let sledování Norwiche viděl. Už by nikdy neměl hrát," prohlásil na síti X a strhl další vášnivou debatu.

Ještě tvrdší kritika než na samotného Juráska míří na sportovního ředitele Bena Knappera, který drahou posilu ze Slavie přivedl. Existuje dokonce petice požadující jeho odvolání.

Je to jeden z nejzajímavějších příběhů letošní tenisové sezony. Vítězka juniorky French Open z roku 2022 se více než na rok vytratila z okruhu. Léčila zranění, hledala novou chuť k tenisu, živila se jako baristka v kavárně.

Letos přesně na Den dětí absolvovala první ostrý zápas a začala neuvěřitelnou stíhací jízdu, která v listopadu skončila pozvánkou do baráže Billie Jean King Cupu.

Tam nejen, že byla součástí týmu, ale stala se klíčovou postavou rozhodujícího deblu, kde po boku Lindy Noskové přidala poslední bod, který udržel výběr loučícího se kapitána Petra Pály mezi elitou.

Jenže místo toho, aby si užila oslavy, musela brzy na kutě, už druhý den ji čekala kvalifikace turnaje ITF v Trnavě.

"Z Varaždínu jsme vyráželi ve čtyři ráno. Když jsme do Trnavy přijeli, musela jsem si v rychlosti zvyknout na tamní podmínky, které byly úplně odlišné od těch v Chorvatsku. Chvíli mi to trvalo. Když už jsem se potom hlavou dostala z BJK Cupu zpátky do reality a zvykla si na kurt, bylo to v průběhu týdne lepší a lepší," pochvalovala si Havlíčková v rozhovoru pro Tenisový svět.

Nejen, že zvládla kvalifikaci, ale vyhrála dalších pět zápasů v řadě a došla si pro titul na podniku s dotací 40 tisíc dolarů. To znamená, že se přiblížila už třetí stovce žebříčku.

"Když jsem v červnu začínala, tak jsem nevěděla, co od sebe mohu čekat. Jestli se vůbec zvládnu do kolotoče profesionálního tenisu vrátit. Ale říkala jsem si, že kdyby šlo všechno dobře, mohla bych se prokousat někam k pětistému místu. Že budu kolem třístovky? S tím jsem vůbec nepočítala," uvedla.

Že ve dvacetileté tenistce dřímá velký potenciál i pro příští sezonu si v tradičním komentáři Aktuálně.cz všiml i bývalý hráč Dušan Lojda.

"V reprezentaci byla v podstatě vržená do vody, ale předvedla perfektní výkon, v budoucnu jí tohle všechno může jedině pomoct a těším se, co ještě předvede," napsal Lojda.

Havlíčková tento týden pokračuje v Trnavě druhým turnajem, poté absolvuje domácí extraligu a před startem nové sezony si na 14 dní odpočine na Lomboku a Bali.

"Hostující mužstvo bylo v utkání výrazně lepší, brankář Unai Simón byl po většinu zápasu pouhým divákem. Slavia svým přímočarým fotbalem v některých fázích dokázala soupeře zatlačit, ale obrana fungovala skvěle. Čeští šampioni nepřipomínali tým, který loni tak příjemně překvapil na San Mamés," připomněl list Mundo Deportivo duel Evropské ligy, který vyhrálo Bilbao šťastně 1:0. "Pokud si někdo zasloužil tři body, byl to Athletic," podotkl baskický deník Berria.

Zápas nabídl na těžkém terénu a za vytrvalého sněžení hodně soubojů a celkem 43 faulů. Více gólových šancí mělo Bilbao. Celkem třikrát mohl skórovat v úvodu druhé půle záložník Roberto Navarro, Staněk ho ale pokaždé vychytal. Blýskl se zejména proti hlavičce z malého vápna, kterou vytáhl z brankové čáry.

"Athletic měl drtivý nástup do druhé půle, ale Staněk se proměnil v zeď. Navarro zakončoval ve všech případech dobře, brankářova reakce ale byla ještě lepší," ocenila Berria. "Zákrok proti Navarrově hlavičce byl neuvěřitelný, Staněk natáhl ruku až někam k Bratislavě," napsal deník Marca. "Míč jen zázrakem neskončil v síti," přidal Diario AS.

Oba týmy si výrazně zkomplikovaly šance na postup do play off. Slavia má po pěti kolech tři body, Bilbao jen o bod více. "Liga mistrů je pro Athletic stále zakletá. Tento výsledek je vzhledem k postupovým nadějím velká facka," uvedla Marca. "Remíza je lepší než nic, ale postup už je téměř nemožný," dodala Berria.

"Flekken neprůstřelný, Grimaldo a Schick nezastavitelní," září z titulku německého magazínu Kicker.

Nizozemský brankář vychytal Bayeru Leverkusen nezapomenutelnou výhru, chytil všech devět střel, které mířily na jeho branku.

Naopak obě rány hostů, z kopačky Alejandra Grimalda a hlavy Patrika Schicka, musel brankář City James Trafford lovit ze sítě.

"Strašně těžký zápas. Dali jsme do toho úplně všechno, makali až do posledního hvizdu. Možná jsme před zápasem nečekali takový výsledek, ale je to skvělý pocit. Jsem moc šťastný za všechny," vyprávěl devětadvacetiletý český kanonýr pro klubový web.

Nadšený byl i kouč Kasper Hjulmand.

"Není to jen o výsledku, ale o charakteru. Mám k hráčům obrovský respekt. Budujeme tady skvělý tým a tohle je večer, na který se nezapomíná," podotkl Dán.

Manchester City doma v základní části Ligy mistrů neprohrál od roku 2018. Německé týmy doma porazil dvanáctkrát v řadě. Nyní ale selhal: a to zejména kvůli problematickému rozhodnutí Pepa Guardioly.

"Leverkusen potrestal výbuch Pepovy arogance," napsal v titulku německý Bild a podivoval se nad taktickou chybou nepostavit do základní sestavy celou řadu obvyklých opor.

Na lavičce zůstali brankář Gianluigi Donnarumma, obránci Jožko Gvardiol a Ruben Días, tvůrce hry Bernardo Silva i útočné hrozby Jérémy Doku, Phil Foden a zejména gólostroj Erling Haaland.

Norský snajpr se dostal do hry až za stavu 0:2 a i jeho vychytal famózní Flekken.

Guardiola po zápase přiznal, že důvodem prohry byla jeho nadměrná rotace základní sestavy. "Je to poprvé v životě, co jsem to udělal. Bylo tam příliš mnoho změn. Byl to můj instinkt, ale selhal jsem," uznal.

Zato německý klub si triumf užíval plnými doušky. Na sociální síti X si dokonce rýpl do některých fanoušků Cityzens, kteří se vítězství Leverkusenu pokoušeli devalvovat.

"Don't look back in anger," vzkázal jim oficiální účet, aby se neohlíželi zpět ve vzteku. Citoval tak neoficiální hymnu klubu, proslulý hit britské kapely Oasis.

"Haaland je dobrý, ale není to Patrik Schick," provokoval jeden z fanoušků Bayeru.