Sport - Aktuálně.cz

Když měl Zegras v rozhovoru pro stanici ESPN rozebrat, co se v prosluněném a mnohými vyhledávaném Anaheimu pokazilo, vytáhl i jednu překvapivou odpověď.

"Řekněme, že jsem trpěl sezonní depresí. Potřebuju zimy. Každý den mi tam připadal naprosto stejný, bylo to divné. Prostě sezonní deprese. Je to skutečná věc, přísahám bohu," svěřil se Američan narozený v Bedfordu ve státě New York.

Byť je sezonní afektivní porucha spojována s podzimem a zimou kvůli nedostatku sluníčka a krátkým dnům, Zegrasovi v Kalifornii vadilo nikdy nekončící léto.

Není to ovšem jediný důvod, proč útočník, jenž se měl stát ofenzivní hvězdou celé NHL, spadl v uplynulých dvou sezonách na průměr kolem půl bodu na zápas.

Také ho rozhodila zranění, změna klubového vedení, u něhož měl pocit, že mu nevěří, nebo ho sžíraly stále častější spekulace o výměně.

Ty se nakonec zhmotnily letos v červnu. Anaheim vytrejdoval Zegrase do Philadelphie za Ryana Poehlinga a volbu ve druhém a čtvrtém kole draftu. 

Nešlo o ohromující protihodnotu, ne za devítku dražby talentů 2019. Zegras, někdejší finalista Calder Trophy pro nováčka roku, ale v době výměny rovněž nebyl ohromující. Měl pověst hokejisty, který na ledě svede kdejakou parádu a plní jimi sociální sítě, ale s vyhráváním zápasů moc nepomůže.

V průzkumu online deníku The Athletic ho asi stovka hráčů NHL vyhlásila nejpřeceňovanějším hokejistou soutěže. Názory sice byly poměrně roztříštěné, ale Zegras dostal jasně nejvíc hlasů, skoro 13 procent.

O Američanově pověsti dobře věděl i nový trenér Philadelphie Rick Tocchet. Na začátku přípravného kempu klubu tak útočníka konfrontoval. 

"Zeptal jsem se ho, jestli hraje kvůli klikům na sociálních sítích, nebo kvůli tomu, aby vyhrával hokejové zápasy," prozradil někdejší produktivní útočník Tocchet.

Odpověď ho uspokojila. A když v prvních týdnech sezony viděl, že to nebyly jen prázdné řeči, rozhodl se Zegrasovi s vylepšováním reputace pomoct.

"Chce vyhrávat," ujistil. "Všichni mají dojem, že chce dělat všemožné finty a dostat se s nimi na sítě. On ale nechce, aby ho lidé takhle vnímali, a myslím, že to jeho hře pomáhá. Neměl by hrát kvůli klikům, ale proto, aby vítězil. A to je přesně to, co chce."

Čtyřiadvacetiletý Zegras novou image zatím doprovází průměrem bod na zápas. Je nejproduktivnějším hráčem mužstva a vyšlápl k tomu, aby rozprášil svá sezonní maxima z Anaheimu v podobě 23 gólů a 65 bodů.

Jen dva hráči byli v prvních 20 startech za Philadelphii produktivnější: slavný Peter Forsberg (neskutečných 36 bodů) a Danny Briere (24), současný generální manažer klubu.

Třetí Zegras s 21 zápisy (7+14) o bod přeskočil takové hvězdy jako Tony Amonte, Jeremy Roenick a Jaromír Jágr.

A to je pořád ještě podzim. Zimní měsíce, které Zegrasovi tolik scházely k psychické pohodě, teprve přicházejí.

Teprve potřetí v historii Premier League a poprvé od roku 2008 padla červená karta za rvačku se spoluhráčem.

"Takové věci se ve fotbale stávají. Myslím si, že rozhodčí mohl s verdiktem možná chvíli počkat," prohlásil Moyes.

"Dozvěděl jsem se, že pravidla jsou taková, že pokud udeříte spoluhráče nebo zvednete určitým způsobem rameno, dostanete se do potíží. Má to ale i druhou stranu," pokračoval zkušený kouč.

"Docela se mi líbí, když se mí hráči poperou a naštvou se jeden na druhého kvůli špatné přihrávce nebo akci," překvapil svým vyjádřením.

"Pokud chcete vítězný tým, s odolností a neústupností, které nás dovedly k výsledku, pak potřebujete hráče, kteří takhle zareagují," vysvětloval dvaašedesátiletý Skot, který ve West Hamu vedl duo českých reprezentantů Vladimíra Coufala a Tomáše Součka, s nimiž v roce 2023 ovládl Konferenční ligu.

Gueye se naštval poté, co v blízkosti vlastní branky přihrál Keanovi, který ale vůbec nezareagoval, čímž připravil palebnou pozici pro Bruna Fernandese, jenž vystřelil vedle.

Oba spoluhráči se následně do sebe pustili slovně i fyzicky, což vyvrcholilo tím, že Gueye dal Keanovi facku. Sudí Tony Harrington ho okamžitě vyloučil.

Vzteklého Gueyeho museli s obtížemi uklidňovat spoluhráči Jordan Pickford a Iliman Ndiaye. Šestatřicetiletý Senegalec se po zápase omluvil v kabině i na sociálních sítích.

"Chci se omluvit spoluhráči Michaelu Keanovi. Přebírám za svou reakci plnou zodpovědnost. Omlouvám se i ostatním spoluhráčům, realizačnímu týmu, fanouškům a klubu," posypal si hlavu popelem.

"To, co se stalo, neodráží to, kým jsem nebo jaké hodnoty vyznávám. Emoce můžou vzplanout, ale takové chování nic neomlouvá. Rozhodně už se to nikdy nestane," slíbil Gueye.

Moyes celou situaci z 13. minuty zlehčil jistě i proto, že Kiernan Dewsbury-Hall poslal čtvrt hodiny po incidentu otevřel skóre a hosté i přes dlouhé oslabení a tlak protivníka vedení udrželi.

Moyes proti bývalému zaměstnavateli zvítězil v lize na Old Trafford až na 18. pokus.

Everton triumfoval v Premier League na stadionu United premiérově od prosince 2013 a teprve podruhé za posledních 33 zápasů.

Navíc tam vyhrál jako první tým v dějinách Premier League v početní nevýhodě. V předchozích 46 případech "Rudí ďáblové" doma v přesilovce 36 duelů vyhráli a v deseti remizovali.

"Jsem neuvěřitelně pyšný na hráče a fanoušky, protože bylo železnou pravidelností, že jsme tady nic neuhráli," rozplýval se Moyes.

"V 11 hráčích to tady není nikdy jednoduché, ale to, že se nám to povedlo v oslabení, svědčí o neuvěřitelné práci hráčů," liboval si kouč, jehož svěřenci se posunuli na 11. místo o skóre za United.

Na začátku září si aktuálně nejlepší česká tenistka založila nový instagramový účet a rovnou předeslala, že obsah na něm bude tak trochu jiný.

Bude v něm sdílet názory na životní prostředí, politiku, lidská práva a celkově dá nahlédnout pod pokličku toho, co ji jako člověka ve světě nejvíc trápí.

"Nikdy jsem nepoužívala sociální sítě k tomu, abych sdílela osobní život. Vždycky jsem to brala spíš jako ztrátu času a energii jsem věnovala jinam," napsala v úvodním příspěvku.

"Na druhou stranu vím, že tenis mi dal velkou platformu a byla by škoda ji nevyužít k něčemu dobrému - pro ostatní," pokračovala.

Po sezoně se tak podělila o to, jak nyní tráví volný čas. Vyrazila totiž do Afriky, aby se stala dobrovolnicí na jedné z českých škol, které tam vznikly. 

"Jsou tu sirotci bez rodiny, bez peněz, bez domova. Je tu asi 300 dětí na šest učitelů. Představte si ten chaos," líčila ve stories čerstvě jednadvacetiletá tenistka. 

"Je neuvěřitelně smutné si uvědomit, že pravděpodobně nikdy nebudou mít takové štěstí, jaké jsem měla já jako dítě, a to ani to mé nebylo nijak bohaté. Proto s nimi trávím co nejvíc hodin denně a snažím se je něco naučit," doplnila.

Vedle dobrovolnických povinností ve škole stihla prozkoumat ulice Zanzibaru a ani z toho nebyla příliš nadšená. 

"Zanzibar je turistickou destinací, na mnoha místech panuje extrémní chudoba. Na jedné straně jedete k moři a vidíte luxusní hotely, pěkné restaurace a soukromé jachty, a pak se vracíte a vidíte děti žebrat o peníze na ulici," smutnila.

Její fotky z místa obletěly svět sociálních sítí, kde fanoušci připojují dojemné vzkazy a chválí dobré srdce tenistky z Přerova. 

Zareagovala i některá tenisová média. "Místo toho, aby si užívala luxusní dovolené, využila volno k charitě," napsal server tennisworldusa.org.

"Zatímco Aryna Sabalenková postuje příspěvky z Malediv, kde odpočívá podobně jako Belinda Bencicová nebo Jelena Ostapenková, Nosková pomáhá sirotkům," chválil světovou třináctku sportovní web Sportskeeda. 

Nosková prožila zatím nejlepší sezonu kariéry, když odehrála 66 utkání a z toho 40 jich vyhrála. Na okruhu stihla letos tři finále, ale ani jedno nepřetavila v titul. 

"Možná tomu Italové nejdříve nepřikládali takový důraz. Já jsem rád, že Louis hraje a střílí góly za nás. Snad to bude pokračovat," usmívá se Erich Brabec.

Někdejší obránce a dnes už bývalý technický ředitel Fotbalové asociace České republiky (FAČR) byl u zrodu myšlenky nejen Buffona, ale i další potenciální reprezentanty narozené mimo Česko oslovit.

Nicméně syn jednoho z nejlepších brankářů fotbalové historie, Itala Gianluigiho Buffona, a české modelky Aleny Šeredové je teď nejvýraznějším příkladem této snahy.

Během několika letošních srazů se etabloval ve výběru trenéra Václava Jílka a v polovině listopadu naskočil do tří zápasů první fáze kvalifikace o postup na mistrovství Evropy do 19 let.

V utkáních proti Ázerbájdžánu (6:1) a Severnímu Irsku (4:0) nasázel vytáhlý útočník dva hattricky a upoutal značnou pozornost.

"Je neuvěřitelné vidět nejstaršího syna jednoho z hrdinů mistrovství světa 2006 reprezentovat jiný národní tým než Itálii. Přestože tady vyrůstal," napsal ve svém komentáři Nicholas Schira z italského deníku Tuttosport.

"Navíc není jediný z našich talentů do 21 let, kteří nehrají za Itálii. Tohle by mohla být zničující, možná fatální rána pro italské ambice směrem k návratu do světové špičky," přidal autor.

U Buffona připomněl, že působí v Pise - v kádru nováčka Serie A, kde ho trénuje někdejší otcův spoluhráč z národního týmu Alberto Gilardino. V říjnu si mladík pod jeho vedením odškrtl debut v nejvyšší soutěži.

"Proč se rozhodl reprezentovat rodnou zemi své matky? Pravděpodobně tam může růst bez přehnaných očekávání a tlaku. Bude jednoduše Louisem, ne synem legendy, jako je Gianluigi Buffon," zamýšlel se ve svém textu Schira.

Šeredová zase v nedávném rozhovoru pro deník Sport naznačila, že velkou roli mohlo při rozhodování jejího syna sehrát to, že Češi o něj na reprezentační úrovni projevili zájem jako první.

A sám Louis mluvil už na březnovém srazu českého týmu o tom, jak mu i otec radil nabídku přijmout a reprezentovat Česko: "Byl z toho nadšený," říkal tehdy Buffon junior.

"Louis je z rodiny velmi dobře nastaven," reaguje Brabec. "Ví, co chce. Když máte tátu takovou legendu, odmalička to nemáte jednoduché. On však v Pise i v českém nároďáku ukazuje, že si to vydřel sám. Opravdu věřím tomu, že nám i do budoucna bude schopný pomoct," říká.

Jedním dechem ale dodává, že starty v mládežnických reprezentacích ještě nic nezaručují. Buffon se pořád může rozhodnout obléknout v dospělé kategorii italský dres.

"Uvidíme, jak v české devatenáctce naváže v další fázi kvalifikace, abychom se na Euro dostali. Pokud bude Louis prokazovat kvalitu dlouhodobě, může se pak rozhodnout, jak chce. Já ale doufám, že zůstane u nás," konstatuje Brabec.

Byl to on, kdo po nástupu na pozici technického ředitele FAČR v říjnu 2023 rozjel něco, co nazval "refreshnutí DNA českých reprezentací".

"Inspiroval jsem se třeba u Poláků, Chorvatů nebo Bosňanů. Mají to vyloženě postavené na tom, že skautují zahraniční trh a hledají možnosti, jak své národní týmy okysličit," popisuje bývalý stoper obou pražských "S".

"Skauting je nesmírně důležitý a určitě by to u nás mělo být lepší. Stipe Pletikosa (bývalý chorvatský brankář, pozn. red.) mi říkal, že Chorvati mají svůj největší talent v Kanadě. Maroko zase oslovilo všechny hráče v Evropě, kteří měli marocké předky. Šlo po nich, dneska slaví úspěchy a má vybudovanou silnou strukturu. Poláci na to mají celé oddělení," pokračuje Brabec.

Česko si o vytvoření takového úseku zatím může nechat zdát.

"Stojí to peníze, ale třeba se to někdy stane. My jsme pracovali přes informace od známých, od agentů. Nebylo to na tak profesionální úrovni, jak bych si dovedl představit," zmiňuje Brabec.

I tak se jeho úzkému kruhu lidí podařilo vedle Buffona vytipovat další jména. A ta se zapracovala.

Yannick Eduardo se narodil v Kadani české matce a angolskému otci, pak vyrůstal v Nizozemsku, které v sedmnáctce a osmnáctce reprezentoval. Vloni útočníka, jenž prošel akademií Lipska a nyní sází góly ve druholigovém nizozemském Dordrechtu, zlákali Češi.

Nyní se Eduardo profiluje jako výrazná postava jednadvacítky Michala Bílka a současný trenér dospělé reprezentace Jaroslav Köstl přiznal, že o něm při nominaci na listopadové zápasy uvažoval.

Na mistrovství světa sedmnáctek zase Česko reprezentovali rodák z Nizozemska, obránce Milan Hendericks, a záložník Jan Jakub Janega, narozený v Německu.

"Mám radost, že to zatím pomáhá mládežnickým celkům, ale zásadní bude, abychom to pak přenesli do áčka. Když se podíváte na země kolem nás, je běžné, že mají multikulturní týmy. Mixují hráče, kteří zase přináší něco jiného," komentuje Brabec.

Ten ovšem musel po nástupu nového předsedy Davida Trundy na své pozici skončit. Od letošního srpna pro FAČR nepracuje. Nicméně věří, že český fotbal půjde do budoucna i touto cestou, kterou načal.

"Tuhle agendu jsem předal stejně jako celé sportovní oddělení. Jak šéftrenér reprezentací Míra Beránek, tak vedoucí toho úseku Terka Šílová ty informace mají, jsou s tím obeznámeni. Podle mě to jede dál a největším příkladem je teď asi Jakub Pira, útočník z Baníku," zmiňuje Brabec.

Sedmnáctiletý fotbalista je rodákem z Ostravy, ale celou rodinu má ze Slovenska, které také dosud v mládežnických kategoriích reprezentoval. Nyní však získal české občanství a připustil, že si zájem české strany nechá projít hlavou.

Mezitím létají z obou táborů superlativy a zatímco trenér české jednadvacítky Bílek mluvil o výjimečnosti hráče s dobrou postavou, pohybem a kvalitním zakončením, tak kouč slovenské dospělé reprezentace Francesco Calzona prohlásil, že pokud by to měl na starosti on, udělal by vše, aby Piru udržel.

Vejmelka zaznamenal v brankovišti Utahu desátou výhru v ročníku a jubilejní 80. v kariéře. Devětadvacetiletý třebíčský rodák nezastavil jen jednu z 34 střel hokejistů Vegas a měl úspěšnost zákroků přes 97 procent.

Překonal ho v 26. minutě pouze Ivan Barbašev, jenž snížil na 1:2. V první třetině odskočili Mammoth do dvoubrankového vedení po gólech Dylana Guenthera a Logana Cooleyho.

V třetím dějství se jednadvacetiletý Cooley, člen zlatého týmu USA z letošního MS ve Stockholmu, trefil ještě třikrát, z toho dvakrát do prázdné branky. V utkání tak nakonec nastřádal pět bodů, což se mu podařilo poprvé v kariéře. Hattrick dal v sezoně podruhé.

Tomáš Hertl za Vegas odehrál téměř 18 minut a bilanci pobytu na ledě při vstřelených a obdržených brankách měl minus tři.

Tampa Bay - Philadelphia 3:0 (1:0, 1:0, 1:0)

Branky: 16. a 60. Hagel, 36. Cirelli. Střely na branku: 18:20. Diváci: 19.092. Hvězdy zápasu: 1. Vasilevskij, 2. Hagel, 3. Kučerov (všichni Tampa Bay).

New Jersey - Detroit 4:3 (3:1, 1:1, 0:1)

Branky: 13. Meier, 18. Hischier, 20. Glass, 29. C. Brown - 17. DeBrincat, 22. J. van Riemsdyk, 51. Larkin. Střely na branku: 19:35. Diváci: 16.514. Hvězdy zápasu: 1. Hischier, 2. Meier, 3. C. Brown (všichni New Jersey).

New York Rangers - St. Louis 3:2 (0:1, 1:0, 2:1)

Branky: 31. Trocheck, 41. Lafrenière, 49. Edström - 18. Holloway, 59. B. Schenn. Střely na branku: 21:20. Diváci: 18.006. Hvězdy zápasu: 1. Lafrenière, 2. Gavrikov, 3. Trocheck (všichni NY Rangers).

Washington - Columbus 5:1 (1:0, 3:0, 1:1)

Branky: 7. a 40. Chychrun, 37. Wilson, 40. Carlson, 45. Fehérváry - 46. Mateychuk. Střely na branku: 31:23. Diváci: 17.337. Hvězdy zápasu: 1. Chychrun, 2. Carlson, 3. Wilson (všichni Washington).

Nashville - Florida 3:8 (2:4, 0:1, 1:3)

Branky: 7. F. Forsberg, 11. Svečkov, 43. Blankenburg - 1. a 45. Greer, 6. Rodrigues, 12. J. Boqvist, 16. Bennett, 22. Forsling, 49. Reinhart, 53. Verhaeghe. Střely na branku: 39:26. Diváci: 17.431. Hvězdy zápasu: 1. Greer, 2. Reinhart, 3. Verhaeghe (všichni Florida).

Utah - Vegas 5:1 (2:0, 0:1, 3:0)

Branky: 17., 45., 56. a 58. L. Cooley, 15. Guenther - 26. Barbašev. Střely na branku: 24:34. Karel Vejmelka odchytal za Utah 59:54 minut, z 34 střel inkasoval jednou a úspěšnost zákroků měl 97,1 procenta. Diváci: 12.478. Hvězdy zápasu: 1. L. Cooley, 2. Vejmelka, 3. Guenther (všichni Utah).

Los Angeles - Ottawa 2:1 (0:0, 0:0, 2:1)

Branky: 46. Foegele, 54. B. Clarke - 51. Zetterlund. Střely na branku: 22:28. Diváci: 17.421. Hvězdy zápasu: 1. B. Clarke, 2. Kuemper, 3. Foegele (všichni Los Angeles).

Je konec. Daviscupový triumf Italů pro letošek odzvonil elitnímu tenisu. Po odhlášení Carlose Alacaraze jsme asi všichni věřili, že křepčit se stříbrnou trofejí by mohli Češi. A oprávněně.

Z první desítky byl v Boloni jen celý rok trápící se Alexander Zverev a Tomáš Berdych měl k dispozici dva hráče z dvacítky a k tomu dalšího výborného singlistu Tomáše Macháče.  

Byla to obrovská šance. Proti Španělsku jsme byli rázem velcí favorité. Ale v plné kráse se ukázalo, jak je ten nový formát zrádný. Stačí, aby jeden hráč neměl svůj den a druhý naopak ano a rázem je z toho vabank, který rozhoduje čtyřhra. A dnes už má každý v týmu výborné deblisty.

Pořád razím teorii, že dva top singlisté jsou ve čtyřhře lepší než ryzí deblisté. Musí se ale vyvarovat chyb a proměňovat šance. Proti Španělům to v koncovkách obou setů bylo o pár míčích. Stačilo jeden dva údery zahrát jinak a možná jsme si tu dneska psali o finále. 

Kapitánovi bych rozhodně nic nevyčítal, Adam Pavlásek by to, při vší úctě k němu, nepřevrátil na českou stranu. Navíc Kuba Menšík byl po prvním zápase v laufu a Machy hraje pravidelně debl výborně. 

Na druhou stranu si musíme vzpomenout, po jakém podzimu kluci do Itálie přijížděli. Lehy hrál sice finále v Bruselu, ale pak dvakrát vypadl v prvním kole a další tři týdny nehrál ostrý zápas. Kuba Menšík se trápil zdravotně, dolehla na něj únava a z turnajů se odhlašoval, stejně tak Machy. Poslední měsíc hráli úplné minimum.

Určitě je to obrovská škoda. Taková šance nemusí už jen tak přijít. I když na los příštího roku si kluci stěžovat nemůžou. Švédsko v kvalifikaci je přímo snové. A doma bude i případný příští zápas, nejspíš znovu s Američany. Tam pak bude otázka, v jaké sestavě se jim bude chtít cestovat po US Open do Evropy. 

Já bych vzal jako pozitivní, že kluci po všech těch peripetiích dohráli sezonu zdraví a zdá se, že by za měsíc a kousek mohli být dobře připravení na start nového ročníku. 

Je skvělé, že Berďa má takovou stoprocentní účast. Oproti tomu holky v reprezentaci přidávaly jednu omluvenku za druhou a novou kapitánku Báru Strýcovou v tomhle ohledu nečeká u holek do budoucna nic snadného. 

Vliv na to má asi víc faktorů. V první řadě se pozvánka od takové kapacity, jakou je Berdych, těžko odmítá. Nechcete kvůli nějaké bolístce dát košem frajerovi, který byl dlouhá léta v první desítce a moc dobře ví, jak je tenis náročný sport.

To ne že by Bára nebyla taky kapacita, ale je tu i rovina nějaké fyziognomie lidského těla. Chlap toho víc vydrží, kousne se, zatímco u holek, obzvlášť těch českých je vidět, že u nich jsou často zranění dost fatální a stojí je dlouhou pauzu. Musí tedy pečlivě zvažovat program a víc odpočívat.

V tomhle má Berďa výhodu. I když musím pochválit holky, že i v okleštěné sestavě se jim podařilo zachránit světovou skupinu Billie Jean King Cupu a pro Petra Pálu to byla vítězná rozlučka.

Obrovský kredit zaslouží Linda Nosková, která po náročné sezoně, v níž odehrála 64 singlových zápasů, ještě naskočila do reprezentace a skvěle zvládla roli jedničky. 

Holky jako Nikola Bartůňková nebo Lucka Havlíčková byly v podstatě hozené do vody bez větších reprezentačních zkušeností a také předvedly perfektní výkony.

Věřím, že jim to do budoucna může jen pomoct, a Havlíčková to ukázala už v minulém týdnu. V neděli v deblu zachránila reprezentaci v baráži a druhý den odpoledne už hrála kvalifikaci turnaje ITF v Trnavě, který pak o víkendu celý vyhrála.

Musím říct, že na sezonu 2026 se moc těším. Do stovky nebo poblíž ní se nahrnula spousta nových mladých talentů, tak mě bude zajímat, jak se jim na větších turnajích bude dařit.

Bylo by super, kdyby i na konci příští sezony bylo ve stovce pět českých kluků. Speciálně jsem zvědavý na Menšu, jestli bude pokračovat v herním progresu. 

Ten zápas proti Pablu Carreňovi v Davis Cupu už zase nesl známky hry, díky které vyhrál Masters v Miami. Fantasticky servíroval, byl aktivní. Uvidíme, jestli se mu podaří tenhle level udržet a třeba na něm ještě stavět. 

U holek bych si přál, aby se podařilo ještě třeba dvěma nebo třem holkám dostat do stovky a ty, co tam už jsou, se ještě posunuly víš. Konkrétně Terce Valentové věřím, že když bude zdravá, klidně může během té sezony vyletět někam ke dvacátému nebo třicátému místu.