Sport - Aktuálně.cz

"Hostující mužstvo bylo v utkání výrazně lepší, brankář Unai Simón byl po většinu zápasu pouhým divákem. Slavia svým přímočarým fotbalem v některých fázích dokázala soupeře zatlačit, ale obrana fungovala skvěle. Čeští šampioni nepřipomínali tým, který loni tak příjemně překvapil na San Mamés," připomněl list Mundo Deportivo duel Evropské ligy, který vyhrálo Bilbao šťastně 1:0. "Pokud si někdo zasloužil tři body, byl to Athletic," podotkl baskický deník Berria.

Zápas nabídl na těžkém terénu a za vytrvalého sněžení hodně soubojů a celkem 43 faulů. Více gólových šancí mělo Bilbao. Celkem třikrát mohl skórovat v úvodu druhé půle záložník Roberto Navarro, Staněk ho ale pokaždé vychytal. Blýskl se zejména proti hlavičce z malého vápna, kterou vytáhl z brankové čáry.

"Athletic měl drtivý nástup do druhé půle, ale Staněk se proměnil v zeď. Navarro zakončoval ve všech případech dobře, brankářova reakce ale byla ještě lepší," ocenila Berria. "Zákrok proti Navarrově hlavičce byl neuvěřitelný, Staněk natáhl ruku až někam k Bratislavě," napsal deník Marca. "Míč jen zázrakem neskončil v síti," přidal Diario AS.

Oba týmy si výrazně zkomplikovaly šance na postup do play off. Slavia má po pěti kolech tři body, Bilbao jen o bod více. "Liga mistrů je pro Athletic stále zakletá. Tento výsledek je vzhledem k postupovým nadějím velká facka," uvedla Marca. "Remíza je lepší než nic, ale postup už je téměř nemožný," dodala Berria.

"Flekken neprůstřelný, Grimaldo a Schick nezastavitelní," září z titulku německého magazínu Kicker.

Nizozemský brankář vychytal Bayeru Leverkusen nezapomenutelnou výhru, chytil všech devět střel, které mířily na jeho branku.

Naopak obě rány hostů, z kopačky Alejandra Grimalda a hlavy Patrika Schicka, musel brankář City James Trafford lovit ze sítě.

"Strašně těžký zápas. Dali jsme do toho úplně všechno, makali až do posledního hvizdu. Možná jsme před zápasem nečekali takový výsledek, ale je to skvělý pocit. Jsem moc šťastný za všechny," vyprávěl devětadvacetiletý český kanonýr pro klubový web.

Nadšený byl i kouč Kasper Hjulmand.

"Není to jen o výsledku, ale o charakteru. Mám k hráčům obrovský respekt. Budujeme tady skvělý tým a tohle je večer, na který se nezapomíná," podotkl Dán.

Manchester City doma v základní části Ligy mistrů neprohrál od roku 2018. Německé týmy doma porazil dvanáctkrát v řadě. Nyní ale selhal: a to zejména kvůli problematickému rozhodnutí Pepa Guardioly.

"Leverkusen potrestal výbuch Pepovy arogance," napsal v titulku německý Bild a podivoval se nad taktickou chybou nepostavit do základní sestavy celou řadu obvyklých opor.

Na lavičce zůstali brankář Gianluigi Donnarumma, obránci Jožko Gvardiol a Ruben Días, tvůrce hry Bernardo Silva i útočné hrozby Jérémy Doku, Phil Foden a zejména gólostroj Erling Haaland.

Norský snajpr se dostal do hry až za stavu 0:2 a i jeho vychytal famózní Flekken.

Guardiola po zápase přiznal, že důvodem prohry byla jeho nadměrná rotace základní sestavy. "Je to poprvé v životě, co jsem to udělal. Bylo tam příliš mnoho změn. Byl to můj instinkt, ale selhal jsem," uznal.

Zato německý klub si triumf užíval plnými doušky. Na sociální síti X si dokonce rýpl do některých fanoušků Cityzens, kteří se vítězství Leverkusenu pokoušeli devalvovat.

"Don't look back in anger," vzkázal jim oficiální účet, aby se neohlíželi zpět ve vzteku. Citoval tak neoficiální hymnu klubu, proslulý hit britské kapely Oasis.

"Haaland je dobrý, ale není to Patrik Schick," provokoval jeden z fanoušků Bayeru.

V Olomouci se slaví vítězství nad Gibraltarem. Hráči obcházejí při děkovačce stadion, ale vynechají sektor, kde se shromáždil kotel české reprezentace.

"Necítili jsme dneska jednotu," přichází nejvěrnějšímu jádru příznivců národního celku vpálit kapitán Tomáš Souček v doprovodu Vladimíra Coufala, člena týmové rady starších.

Čím se jich fandové dotkli? Že během zápasu skandovali: "Bojujte za Česko!"

Kdyby Souček a spol. předtím nehráli mizerně, dokonce tak mizerně, že nepřehráli ani San Marino, poslední celek světového reprezentačního žebříčku, nekřičeli by to.

Jenže česká fotbalová elita porazila nejmenšího trpaslíka na zeměkouli horko těžko 1:0. Navíc s přispěním rozhodčího, který velkoryse přehlédl Coufalův zkrat v podobě vzteklého vymrštění nohy do protihráče po souboji. Běžně se za to vytahuje červená karta. A penalta nařízená za to, že si Adam Karabec sám podrazil nohu, byla také dárkem od sudích.

Ovšem generální manažer reprezentací Pavel Nedvěd a další odpovědní lidé tyhle hříchy, nad kterými nelze ve zdravém prostředí zavírat oči, přehlíželi. A ti, co byli na řídících místech před nimi, dělali roky totéž.

Důsledek? Některým hráčům postupně rostla nezdravá ega, až přerostla do fáze, kdy si myslí, že nad ně není. Přitom k tomu není důvod.

Myslíte si, že by Souček s Coufalem nešli poděkovat kotli fanoušků West Hamu United po utkání? Samozřejmě by je v anglické fotbalové kultuře s tvrdými standardy pro každého něco podobného absolutně nenapadlo.

Tyhle normy by měli hráči působící v top zahraničních ligách po vstupu na reprezentační kemp prostřednictvím vlastního příkladu pomoci přenášet i do českého fotbalu.

Aby se mohl zlepšovat. Místo toho však ochotně přešaltují do české zpátečnické pohodičky.

Dovolil by si Coufal dva dny před utkáním West Hamu vyrazit s kumpány z mužstva za pařbou do baru?

Ani by ho to nenapadlo. Věděl by, že by poté jeho pobyt mezi šlechtou Premier League ihned skončil.

Ale přijede na Hanou a jde si klidně před stěžejním zápasem o postup na Euro ještě s několika kumpány vyrazit z kopýtka až do rána?

Když se on a jeho parťáci z nepochopitelné párty ráno probudili, káli se. Ovšem dlouho jim to nevydrželo.

Nový trenér reprezentace Ivan Hašek jim dal šanci. Zasluhovali si ji, když takovým způsobem podrazili tým?

Podle Haška a vedení fotbalové asociace ano. Co očekávat jiného, když člen výkonného výboru FAČR Tomáš Neumann tehdy Coufala a jeho reprezentační kamarády potkal při nočním tažení Olomoucí v podniku a místo toho, aby s nimi vyrazil dveře, se s nimi fotil?

Být to v Německu, v Anglii, ale i v Rakousku, v Norsku nebo v Dánsku, musel by zástupce fotbalové vlády okamžitě sám podat demisi nebo by dostal padáka. V tuzemsku mohl dotyčný pokračovat ve vysoké funkci dál.

Co z toho vzniklo? Třeba interview Václava Černého, záložníka, jenž opakovanými "nevracečkami" několikrát potopil naděje národního mužstva na slušný výsledek.

Naposledy v ostudně prohraném duelu na Faerských ostrovech. Než by si však středopolař, který prošel Ajaxem Amsterdam a bundesligovým Wolfsburgem, posypal v televizním rozhovoru po utkání hlavu popelem, radši uraženě od mikrofonu utekl se slovy: "Klidně udělejte to, že to dáte na mě, ten gól."

Reakce manažera Nedvěda? Nulová. Jsme přece dobrá parta a nenecháme si ji trhat škarohlídy, kterým vadí prkotiny.

A tak se jede dál.

Coufal se prvně po nepřijatelném extempore vrátí na Hanou a kráčí po zápase objasňovat fanouškům, že od nich necítí dostatečnou podporu. Odpovědět na otázku - kde sebral takovou drzost? - už při vědomí předchozích faktů nemusíme.

Až když pohár přetekl i ty nejneúnosnější meze, přišlo ze strahovské centrály bu, bu, bu.

"Výkonný výbor FAČR rozhodl, že Tomáš Souček v dalším utkání nepovede tým jako kapitán a hráčům nebudou vyplaceny prémie spojené s pondělním kvalifikačním zápasem. Tyto finanční prostředky budou věnovány na pomoc potřebným," sdělil FAČR v prohlášení na svém webu.

"Nikdo z hráčů nestojí nad zemí, kterou má tu čest reprezentovat. A nikdo z nich není víc než fanoušek, který věnuje své prostředky, čas i energii, aby podpořil národní tým. Fanoušek má zároveň plné právo vyjádřit nesouhlas s neuspokojivými výkony. Reakce hráčů měla být opačná, aktivním fanouškům měli poděkovat," uvedla asociace.

S křížkem po funuse, chce se dodat.

Mezitím příznivci mohou sledovat demonstraci neschopnosti a nepřipravenosti reprezentační a svazové generality při hledání Haškova nástupce.

Teď už každý ví, že Nedvěd a jeho šéfové neměli a nemají páru o tom, jaký by měl nový kouč být a jaký fotbal by měl vyznávat.

Úvahy o Fatihu Terimovi, dvaasedmdesátiletém trenérském doyenovi, jenž naposledy vydělával v Arábii, coby vůdci progresivních reforem to korunovaly.

Vlastně ne. Tisková konference oznamující nástup bridge trenéra Jaroslava Köstla do funkce posunula laťku ještě níž.

Nedvěd na ní působil s nůší nic neříkajících frází velmi nedůstojně. A když pravil, že San Marino je těžký soupeř, museli diváci, kteří mítink sledovali u obrazovek, rovnou spadnout pod stůl.

Jak může být reprezentační parodie ukončena? Návod nabízí český hokej. Co říkal Radim Rulík, trenér českého národního týmu, po nedávných Finských hrách s výhledem k olympiádě?

"Kdo se nepodřídí systému, nebude nominován." Jinak to dnes nejde. V hokeji i ve fotbale.

Při zlatém českém hokejovém mistrovství v Praze Rulík ukazoval Davidu Pastrňákovi po prvním utkání po příletu ze zámoří na videu chyby, kterých se dopouštěl, zejména když Češi neměli puk v držení. Pastrňák to přijal, podřídil se systému a ve finále se postaral o klíčový gól.

Proč Erling Haaland láme v této sezoně na všech frontách střelecké rekordy? Lépe se zapojuje do týmového presinku, v Manchesteru City i v norské prezentaci.

A protože lídři fotbalu u Vikingů pochopili to samé, oslavili všichni v Oslu na náměstí v nádherné symbióze s fanoušky první postup Norska na mistrovství světa od roku 1998 vyšperkovaný vítězstvím 4:1 nad Itálií na její půdě.

Ještě malý dovětek od Enza Maresky, kouče, který resuscitoval Chelsea: "Opravdová demokracie není anarchie, ale má jasná pravidla. Stejně je to se svobodou u hráčů. Když mají daný systém, získávají tím ještě větší možnosti pro uplatnění kreativity. V anarchii (improvizaci) nemůže nikdo naplno rozkvést."

Kdy na to přijdou lidé odpovědní za českou reprezentaci a český fotbal vůbec?