Sport - Aktuálně.cz

Londýn (od našeho zpravodaje) - Zvládla zrádný los a ve dvou setech si poradila s nebezpečnou Američankou McCartney Kesslerovou.

Na tiskové konferenci už se ale neřešilo skoro nic jiného, než středeční střetnutí s britskou modlou. 

Vondroušová a Emma Raducanuová si ve Wimbledonu ve středu zopakují souboj ze druhého kola ročníku 2021.

Osmnáctiletá Britka tehdy poprvé šokovala svět tenisu, z pozice 338. hráčky světa se dostala až do osmifinále a vyřadila přitom mimo jiné i českou favoritku.

O pár měsíců později už se rodačka z kanadského Toronta zapsala do historie tenisu způsobem, na který se nikdy nezapomene. Na US Open došla z kvalifikace až k titulu, což se předtím nikomu nepovedlo.

Jako první tenistka historie vyhrála na jediném turnaji deset zápasů, navíc bez ztráty jediného setu. V tu dobu byla 150. na světě.

Po triumfu, k jehož popisu je slovo senzační příliš slabé, se kolem ní vytvořila aura obrovské superstar překračující hranice sportu.

Tenis rázem nepotřebovala k zajištění živobytí, bohatě by jí vystačilo mimořádné množství lukrativních sponzorských smluv.

Na kurtech se ovšem dostávala do stále větší krize, nezvládala enormní tlak.

Na pondělní tiskovou konferenci Vondroušové i proto dorazilo výrazné množství britských novinářů, aby se na fenomén jménem Emma české tenistky zeptali.

Chtěli vědět, zda Vondroušová zažívala podobný druh tlaku, když v devatenácti letech došla do finále Roland Garros.

"Měla to o dost horší, protože je z větší země. Tlak na ni byl šílený, v podstatě na každém turnaji, který hrála. A pořád je," vykládala pětadvacetiletá Češka.

"Obecně pro ni muselo být šílené žít v něčem takovém. Když vyhrajete grandslam z kvalifikace, je to bláznivá věc," vykládala Vondroušová.

Pro Raducanuovou měla jen slova chvály. Ocenila ji za to, jak se v poslední době zlepšuje. Na žebříčku už je bývalá světová desítka na čtyřicáté příčce. V únoru se potkaly v Abú Zabí, v prvním kole česká hráčka vyhrála 6:4, 6:3.

"Ale Emma tam hrála velmi dobře. Přijde mi, že je lepší a lepší. Už je hodně vysoko, postupuje tam, kam patří. Skvělá hráčka, opravdu skvělá hráčka, která má silný forhend i bekhend," potěšila Vondroušová britské žurnalisty.

Ví, že ve středu Raducanuovou pravděpodobně vyzve na wimbledonském Centre Courtu před davem domácích příznivců.

"Jsem s tím v pohodě. Prostě se soustředím na zápas, na každý míč. A tady to není s diváky tak šílené, vyrovnat se s tím v Paříži nebo New Yorku je o dost těžší. Ona je domácí hrdinka, takže to očekávám. Nevadí mi to. Jen doufám, že to bude parádní zápas," uvedla rodačka ze Sokolova.

Několikrát zopakovala, jak moc se na konfrontaci těší. "Makala jsem opravdu tvrdě, abych byla zpátky a mohla hrát tenhle druh zápasů. Je hezké, že to teď mám," řekla Vondroušová.

V součtu s vítězným turnajem v Berlíně vyhrála na travnatém povrchu už šest duelů v řadě.

Hned první den Wimbledonu přinesl spoustu tenisových příběhů. V prvním kole skončila řada favoritů a britský student se postaral o senzaci.

Sledujte online přenos z utkání prvního kola tenisového Wimbledonu mezi Markétou Vondroušovou a McCartney Kesslerovou z USA.

Londýn (od našeho zpravodaje) - Neztratila podání. Soupeřku pustila jen ke dvěma brejkbolům, které odvrátila. Nasázela sedm es. Vyhrála 85 procent míčů po svém prvním servisu. Pětkrát vyrazila k síti a tam ani jednou neminula. 

Nosková v prvním kole Wimbledonu zářila a navázala na přípravný turnaj v německém Bad Homburgu, kde prošla do semifinále.

"Cítila jsem se fajn od začátku do konce. Podmínky byly složité, takže jsem ráda, že jsem si to moc neprodlužovala," prohlásila dvacetiletá tenistka po výhře 6:2, 6:4 nad Bernardou Peraovou z USA.

Těžké podmínky v All England Clubu způsobilo horko, teploty v pondělí odpoledne vystoupily až na 31 stupňů Celsia.

"Tohle člověk v Londýně úplně nečeká," kroutila hlavou přerovská hráčka. "Předloni mi úvod propršel a první kolo mi posunuli o tři dny. Tohle je zas jiný extrém," dodala.

Po přesunu z Německa neměla na londýnské trávě skoro žádný čas na přípravu. "Jeden opravdový trénink, jedna rozehrávka a jdu na to. Někdy mi to takhle přijde lepší," podotkla.

Nedávné výsledky ji povzbudily, svázaná očekáváním se ale necítí. "Ani ne, snažím se jen pokračovat v tom, jak hraju. To, že se cítím na kurtu dobře, je jen bonus."

Nosková se na trávě v minulých letech hledala. Na Wimbledonu je jejím maximem loňské druhé kolo, které už teď vyrovnala. 

"Je to už třetí rok, co hraju na trávě, přičemž ty předchozí sezony nebyly pro mě nejkomfortnější. Neustále jsem si připadala jako na ledě. Teď už je pohyb i celkový pocit super. A od toho se odráží moje hra," vysvětlila 27. hráčka světového žebříčku.

Na kurtech v poslední době vypadá tak dobře, že ji někteří zmiňují jako možnou kandidátku na wimbledonský úspěch. To ale mladou tenistku nezajímá.

"Ne, nepřipouštím si to. Kdokoliv může o komkoliv říkat, že je černý kůň. Ale pak se den nesejde a je turnaj u konce raz dva. Tyhle řeči lidí mi moc neříkají," uzavřela hráčka, která se ve druhém kole utká s Němkou Evou Lysovou.

Bude v něm jednoznačnou favoritkou.

V Phelpsovu medailovou žeň se proměnila většina akcí, jichž se zúčastnil.

Na OH 2008 v Pekingu vyhrál rekordních osm zlatých ve stejném počtu závodů, z toho sedmkrát ve světovém rekordu.

O čtyři roky dříve v Aténách získal borec s přezdívkou Střela z Baltimoru šest zlatých a dva bronzy.

V Londýně 2012 přidal čtyři zlata a dvě stříbra.

A v Riu de Janeiro 2016 přihodil pět zlatých a jedno stříbro.

Poté se jeho úchvatná kariéra definitivně uzavřela.

Strojovým tempem sbíral všestranný plavec nazývaný rovněž Létající ryba cenné kovy i na světových šampionátech, z nichž má vedle 26 zlatých dalších šest stříbrných a jeden bronz.

A to ještě kvůli trestu od americké plavecké federace za řízení v opilosti přišel o šampionát v Kazani 2015. O rok dříve se s vidinou her v Riu rozhodl po dvouleté pauze vrátit k závodění.

Rodák z marylandského Towsonu poblíž Baltimoru byl hyperaktivním dítětem s poruchou pozornosti.

Aby se zklidnil, dala ho v sedmi letech jeho matka po vzoru starší sestry na plavání.

V jedenácti se Phelpsova postava začala formovat neobvykle disproporčně, avšak pro plavání téměř dokonale.

Dlouhá horní část těla i chodidla, velké rozpětí paží či mimořádně ohebné kotníky - to vše z něj spolu s tréninkovým drilem pod vedením kouče Boba Bowmana udělalo fantoma bazénů.

Na vrcholné akci Phelps debutoval pátým místem v závodě na 200 metrů motýlek na OH 2000 v Sydney.

Na téže trati o pár měsíců později v necelých 16 letech poprvé překonal světový rekord a na MS 2001 ve Fukuoce vybojoval i premiérové velké zlato.

V roce 2003 vystřídal na pozici nejlepšího plavce planety Australana Iana Thorpea, jenž byl jeho vzorem, a pomyslný trůn držel až na pár výjimek téměř celou dekádu.

Světové maximum překonal osminásobný vítěz ankety o nejlepšího světového plavce roku celkem devětatřicetkrát, v 29 případech v individuální disciplíně.

"Stal jsem se nejlepším plavcem všech dob. I když byly v průběhu mé kariéry nějaké propady, stejně jsem byl schopen zvládnout všechno, co jsem chtěl. Dokázal jsem něco, co nikdo přede mnou," prohlásil trefně po hrách v Londýně, když poprvé oznamoval závodní konec.

Později ovšem přiznal, že se během kariéry potýkal s depresemi a dokonce uvažoval o sebevraždě. Nakonec však svou pozici ještě posílil.

"Život je teď výrazně těžší. Když jsem ještě aktivně plaval, ze všech stran mi lidé říkali, kam mám jít a co mám dělat. Teď se pokouším zvládnout čtyři děti a k tomu se chci starat o sebe a svůj byznys. To všechno je práce na plný úvazek, je těžké to vybalancovat, ale baví mě to," řekl před pár lety vášnivý golfista a manžel bývalé Miss Kalifornie Nicole Johnsonové.

Phelps rovněž provozuje nadaci, která se kromě plavání zaměřuje i na podporu zdravého životního stylu.

Třiadvacetiletý Lehečka nečekaně trpěl v prvním setu. V koncovce o něj přišel, když v desátém gamu ztratil servis. Poté už byl ale na podání stoprocentní.

Ve druhé sadě povolil soupeři jen dva gamy, stejně si vedl i ve třetím setu.

Čtvrtou sadu Dellien dovedl do tie-breaku, v něm ale Lehečka předvedl famózní jízdu a triumfoval jasně 7:0.

Český tenista, který loni ve Wimbledonu nestartoval kvůli únavové zlomenině bederního obratle, vyhrál duel proti 79. hráči světa Dellienovi za dvě hodiny a 28 minut.

V poměru vítězných míčů soupeře přehrál 57:20, pomohlo mu také 22 es.

Rodák z Mladé Boleslavi, který plní roli nasazené třiadvacítky, se příště utká s Italem Mattiou Belluccim, nebo Britem Oliverem Crawfordem.

Tenisový grandslam Wimbledon v Londýně (tráva, dotace 53,6 milionu liber):

Muži:

Dvouhra - 1. kolo: Lehečka (23-ČR) - Dellien (Bol.) 4:6, 6:2, 6:2, 7:6 (7:0), Tiafoe (12-USA) - Möller (Dán.) 6:3, 6:4, 6:2, Tien - Basavareddy (oba USA) 7:6 (7:5), 6:3, 6:2, Tarvet (Brit.) - Riedi (Švýc.) 6:4, 6:4, 6:4, Mannarino (Fr.) - O'Connell (Austr.) 6:2, 6:4, 6:3, Bellucci (It.) - Crawford (Brit.) 6:7 (2:7), 6:3, 6:4, 6:4.

Ženy:

Dvouhra - 1. kolo: Nosková (30-ČR) - Peraová (USA) 6:2, 6:4, Svitolinová (14-Ukr.) - Bondárová (Maď.) 6:3, 6:1, Vekičová (22-Chorv.) - Birrellová (Austr.) 6:0, 6:4, Kartalová (Brit.) - Ostapenková (20-Lot.) 7:5, 2:6, 6:2, Tomovová (Bulh.) - Džábirová (Tun.) 7:6 (7:5), 2:0 skreč, Bucsaová (Šp.) - Todoniová (Rum.) 6:4, 6:4, Parryová (Fr.) - Martičová (Chorv.) 4:6, 6:3, 6:2, Lysová (Něm.) - Jüan Jüe (Čína) 6:4, 5:7, 6:2.

Důvodem je, že slovenský klub má stejného majitele jako jiný účastník soutěže Györ. UEFA o tom informovala v tiskové zprávě.

Dunajská Streda, jejímž vlastníkem je podnikatel Oszkár Világi, se zatím k rozhodnutí nevyjádřila.

Žluto-modří se měli ve druhém předkole Konferenční ligy utkat s Urartu, nebo Nemanem Grodno.

Nyní vítěz arménsko-běloruského duelu projde automaticky do třetího předkola.

Španělská hra se v závěru finále v řeckém Pireu naprosto rozpadla a Belgičanky dotahovaly.

Přesto bylo Španělsko ještě 17,5 vteřiny před koncem na míči a vedlo 65:64.

Hráčky si balon zkušeně rozhazovaly a šetřily čas.

Fatální zaváhání však předvedla Mariona Ortizová, která přihrávala do složité pozice Albě Torrensové. Ta sotva stihla přeskočit půlící čáru, těžký pas nezpracovala a Antonia Delaereová vstřelila z úniku zlatý belgický koš.

Zoufalou snahu Španělska o zvrat následně pokazil přerušovaný dribling Raquel Carreraové a belgickou výhru 67:65 uzavřela v úplném závěru trestným hodem Julie Vanlooová.

Obrovská radost Belgičanek, které evropský titul po dvou letech obhájily, se mísila s nevěřícnými pohledy a gesty.

Emma Meessemanová, nakonec nejužitečnější hráčka turnaje, se dlouho držela za hlavu a nemohla uvěřit, co se na palubovce odehrálo.

Dvě minuty a 56 vteřin před koncem zvyšovala Helena Pueyová na 65:53. Byl to nejvyšší náskok hráček z Pyrenejského poloostrova v zápase, finále se zdálo být rozhodnuté.

Zbytek utkání však vyhrály "Belgické kočky" šňůrou 14:0.

"To je teda závěr. Pořád to zpracovávám," žasla v přenosu České televize spolukomentátorka Markéta Bednářová, vicemistryně světa v basketbalu z roku 2010.

Na straně Španělek byl k vidění pochopitelně obrovský smutek. Několik hráček skončilo v slzách, rozehrávačka Ortizová se emočně přímo zhroutila a dlouhou chvíli ji musel držet trenér Miguel Méndez.

Po její špatné přihrávce na Torrensovou Belgie duel definitivně otočila.

"Nám trenér vždycky v takových případech říkal: Raději ten balon sežer. Než ho takhle odhodit… Ono by stačilo ten balon hodit vysoko do vzduchu a pravděpodobně by to vyšlo," komentovala Bednářová.

"Bylo by nesmírně nefér hodit porážku na Ortizovou," napsal španělský deník Marca a zdůrazňoval celkový výpadek Španělska v závěru nedělního finále.

O porážce s Belgií sice referoval jako o "krádeži titulu", ale také zmínil, že finálovou účast od mladého španělského týmu nikdo nečekal a i stříbrná medaile bude mít časem velkou hodnotu.

Belgičanky, s hvězdami Meessemanovou, Julií Allemandovou či těžko odstavitelnou Kyarou Linskensovou, byly jasnými favoritkami finále a zlatou obhajobou jen podtrhly evropskou dominanci.

V letech 2017 a 2019 byly na EuroBasketu bronzové, letos a předloni zlaté. To Španělky, čtvrtfinálové přemožitelky Češek, získaly druhé evropské stříbro za sebou.

Sledovali jsme online utkání prvního kola tenisového Wimbledonu mezi Jiřím Lehečkou a Hugem Dellienem z Bolívie.